Príma... tož zatím to vyšlo... a dáál?! To je zatim bubák...

Včera jsem se tedy vydala do Brodu... s tim že jsem očekávala poklidné odpoledne... Ale docela se to rozjelo :).. Do vláčku ke mně přistoupili dva "klucí"... jeden, pravda trošku víc připitej, a dělali mi kus cesty společnost... no to byly nabídky... :-D ..jeden se mi svalil k nohám a že mi prej aspoň namasíruje chodidla :) ...jako že to vážně umí.. a táák.. přičmž si mě i přes odpor v zavěru vyfotili, že prej by jinak ráno nevěděl, že se se mnou vlastně bavil.
No.. pak sem se dopajdala na intr- to DOPAJDALA je dosti důležitý, páč mě nečekaně zradily sandálky, který doposud byly naprosto na pohodu... no a tak ještě večer před maturitní praxí sem měla nohy samej puchejř... ale každej tak sakramensky bolel.. že sem pajdala hůř jak kdejakej pajda :)!
Pak sem strašnou dobu věřila tomu, že né že by mi dopsala propiska..ale dokonce že jsem si doma zapomněla veškerý psaní, což mi bylo fakt líto!! Ale než sem šla spát, tak jsem ho ještě zdárně našla ;).

Ráno.. na muj vkuz dost brzskej budíček... ale zvládlo se to! Společně sme vši z intru vyrazily do nemocnice.. a začaly hned povídat s účama... a zjišťovat jak jsou či nejsou naladěny.. No musim říct.. že to co ráno ty dvě pančelky (co jsem na ně spoléhala) předvedly.. byl naprosto úžasný výkon.. tož a tedy.. měla sem dobrou náladu celý den!! Na prostou otázku se smutnejma očima jestli se na dnešek alespoň pěkně vyspali.. naprosto nečekaná, obsáhlá a fakt ftipná odpověď! Páč ta třetí zrovna odběhla na sesternu... mohli se předhánět o sto šest.. jak se pěkně vychrupkali...a s velkým úsměvem na tváři kývli na sesternu a řekli:" Já mám dva hlasy.. a já mám jeden... což znamená, že ji kdyžtak převálcujem!!" No a to už sme se za břicha popadali.. jj, nemůžu si stěžovat! Ty dvě dnes byli naprosto ale naprosto príma dvojka!! Praxe paráda.. proces, pravda trošku solidní nestíhačka...a zkoušení- no ftipné bylo..

K tomu dnes na oddělení zas príma doktůrci.. a veseloučko veselo, juch..jasný, uvědomila sem si že po určitých lidecha věcech se mi opravdu stýskat bude :) !!

No a když sem jela dom.. tož opět sem nepřišla zkrátka... oslovil mě fajn dědula a přisednul si..a celou cestu mi vyprávěl o svejch veselejch příhodách, ukazoval své obrazy a fotky... no zábava až do Pejřimova! A to byste nevěřili, Otomar (to jako ten děda) byl stráášlivě starej.. a asi doosti významnej..kamenickej skautík :-D...co dokonce ve dvacíti hrával fotbal s Vlastou Burianem :-D...!!

tož to už by asi raděj stačilo... už takhle sem se ňáko rozepsala..:)