Ráno jsme vyjely... a pěknej kousek přímo vedle RIO GRANDE... paráda, až na to že mě už od včerejšího večera bolela strašlivě hlava a celkově mi bylo blbě. Hodila sem v Améru šavličku do příkopu, naložila se medikamentama a naštěstí hned při zastávce v DURANGU už vše bylo okey. Holky si zašly do Číny na obídek a já zas byla v supr trupr kavárně na zmrzlině. Zaplnila všechny zásuvky, nabíjela vše co šlo a hlavně internetila a psala vám zprávy o 106 (to mezitím holky hledaly pomoc pro segrush foťák – a pán, expert, nejspíš vesele mazal naše fotky)! V těchto místech už nás zas opouští zima a máme celý dny i večery... někdy až neskutečný vedro! Když jsme dojely k hranicím MESA VERDE NP, dozvídáme se že cesta do visitor centra trvá tak půl hoďky a do zavíračky zbývá jen tak 25min. Tož Markét se vžila do role závodníka formule1 a dlouhatánský kopec s brutálníma zatáčkama na každym metru vyjela za rekordní čas a ještě nám zbylo 10minut na prohlídku visitoru. Když zavřeli, vydaly jsme se na „Petroglyph Point Trail“ - báječná procházka, bez davů turistů, bez parna, při západu sluníčka! Při focení společné fotky se mi podařilo nechat brejle na stromě, takže tam je asi do dneška kus mě :-D. Zas sme tam potkaly nějaký Čechy – 3 pražský klučiny, pobavily sme se nad jejich příhodama z Ameru a razily dál. Ještě provozujem mytí a holení na místních záchodkách (bo to už se jen horkotěžko snášelo) :-D.
Na spaní jsme dojely do MONTICELLA. A z COLORÁDA jsme vážně celkově nadšený!
Žádné komentáře:
Okomentovat